Zelená životu

Větrníky nejenže zatěžují elektrické sítě, ale negativně mění i klima. Nová studie likviduje větrné elektrárny jako čistý zdroj energie. Nejenže mají nízkou efektivitu, zatěžují krajinu a ohrožují ptactvo s netopýry, ale i přímo přispívají ke změně klimatu. Data sesbíraná od Texasu po Dánsko ukazují, že často dotovaná výstavba větrných turbín nemá nejen potřebný energetický, ale ani ekologický přínos. Větrné turbíny totiž v noci, kdy se vzduch blízko u povrchu ochladí, promíchávají studený vzduch s teplejším, upozorňuje studie zveřejněná v časopise Nature. Tým vedený profesorem Liming Zhouem z Newyorské univerzity proto varuje, že by se dopady vyvolané budováním turbín neměly podceňovat, jakkoli k ovlivňování klimatu dochází především v noci a přes den není vliv tak výrazný. Vzhledem k obrovským počtům turbín v některých oblastech tak vznikají tepelné ostrovy. Za posledních deset let se v takových oblastech zvýšila teplota až o jeden stupeň Celsia. Ačkoli se to nemusí jevit jako dramatická změna, ovlivňuje to formování srážkových mraků a vzdušných proudů, a tedy i změnu v přísunu vláhy do určité oblasti. Další dopady na vegetaci a živočichy jsou nasnadě.

All for POWER, 11.5.2012

Celý článek...

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Německu tlačí dolů cenu elektřiny na burzách. Dostavba Temelína se tak stává stále méně jistou investicí. Zatímco Němci sázejí na dotovanou energii ze slunce a větru, v Česku finišují přípravy dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Obojí přitom spolu souvisí. Kvůli německým obnovitelným zdrojům se dostavba Temelína nakonec nemusí vyplatit. Důvodem je rekordně nízká cena silové elektřiny na burzách. Od její výše se přitom bude odvíjet návratnost investice do třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín. Ta se odhaduje na 200 až 300 miliard korun. Cena silové elektřiny je závislá na vývoji energetické burzy v Lipsku. Tam se podle analýzy německého fóra pro obnovitelné zdroje (IWR) za posledních dvanáct měsíců propadla o 13,5 procenta. A na rekordně nízké úrovni je také pražská energetická burza. Důvodem propadu je masivní rozvoj obnovitelných zdrojů po odklonu Německa od jádra. S relativně drahou elektřinou ze solárních a větrných elektráren se totiž na burze obchoduje přednostně, až pak přijdou na řadu konvenční zdroje, jako je jádro, uhlí a plyn. Denní cena pro celou burzu se přitom odvíjí od nabídky poslední elektrárny, která má pokrýt aktuální poptávku. Pokud tedy po obnovitelných zdrojích přijdou na řadu například už jen relativně levné jaderné elektrárny, výsledná cena zůstává nízká.

Celý článek...

Odpůrci jádra u německého Münsteru zastavili vlak, přepravující radioaktivní materiál. Aktivisté na vlakové lince Gronau-Steinfurt-Münster natáhli lano nad kolejemi a upevnili je mezi stromy podél kolejnic, sami se pak také přivázali na koleje. Transport radioaktivního materiálu byl ze zařízení na obohacování uranu v německém Gronau a mířil do Francie. Vlak s radioaktivním nákladem musel zůstat stát na blízkém nádraží, trasa byla nejdřív uzavřena. Podle firmy Urenco, provozují závod v Groanu, byl vlak naložen 36 kontejnery s hexafluoridem uranu UF6. Materiál se používá pro obohacování uranu.

Energetický regulační úřad (ERÚ) připravuje plán na zastavení podpory pro nové obnovitelné zdroje energie (OZE) v České republice. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková to oznámila na tiskové konferenci koncem dubna. Podpora by měla být zastavena u nově postavených zdrojů od roku 2014. Plán ERÚ je ale problematický, a to jak z hlediska legislativy, tak z hlediska formálního zdůvodnění.Jako hlavní důvod pro budoucí zastavení podpory OZE Alena Vitásková uvedla, že u některých OZE již došlo k (údajnému) překročení celkového instalovaného elektrického výkonu, kterého mělo být v ČR – podle Národního akčního plánu pro (NAP) – dosaženo v rámci závazku k Evropské unii až v roce 2020. Dalším důvodem je nepřiměřená ekonomická zátěž pro obyvatele.Na druhou stranu by ale měla být zachována přiměřená podpora u malých fotovoltaických elektráren (FVE) na střechách rodinných domků a u malých zemědělských bioplynových stanic.

Celý článek...

Severní Německo získává podle německé kancléřky Angely Merkelové na cestě od jádra k obnovitelným zdrojům energie stále větší význam. Po setkání šéfů velkých dodavatelských energetických firem, provozovatelů sítí a provozovatelů elektráren opět kancléřka zmínila velké snahy o zbudování větrných parků na otevřeném moři. Podle ní je potřeba v tomto ohledu ještě vyřešit několik podstatných otázek.Merkelová se také vyslovila pro větší podporu těchto offshore větrných parků. „Momentálně proto přepracováváme právní rámcové podmínky,“ řekla Merkelová. Dalším důležitým úkolem v tomto směru je výstavba distribučních sítí, aby se větrná energie vyrobená na severu země mohla vést do jižní části Německa. Německá kancléřka Merkelová je v zásadě spokojená s plněním energeticko – politických plánů v Německu. „Práce na energetickém obratu běží intenzivně na všech úrovních a na všech ministerstvech,“ dodala Merkelová. Dále informovala o dalších důležitých měsících pro realizaci německého energetického obratu. Německá spolková vláda oznámila, že chce v Severním a a Baltském moři do roku 2020 postavit offshore– větrná zařízení s celkovým výkonem 10.000 MW. Do roku 2030 mají být u německého pobřeží instalovány větrné parky již s výkonem 25.000 MW. To odpovídá instalovanému výkonu 25 velkých uhelných elektráren (red. poznámka: nebo 25 temelínských reaktorů). Kritici vládě vyčítají, že časový plýn výstavby těchto větrných parků je příliš optimistický.

OIŽP Č. Budějovice, Překlad z Hamburger Abendblatt